Au
. Lidi jsou hovada. Neni to tak davno, co přicházím k autu a vidim dodavku, jak mi couva primo do predniho narazniku a buch. Nevericne cumim, boucham mu na dodavku, vyleze dement a jeste se divi, o co mi jde, vzdyt takhle se ve Francii (pry) parkuje normalne. S nabehlou zilou na cele a umyslem mu zpusobit ujmu na zdravi opetuji, ze tedy nejsme v zadne Francii.. no probehla husta vymena nazoru.. pak si clovek ale rekne, co si na takovem kretenovi vezme. Poskozeni tam nastesti nebylo zadne.
tak tos mi nahrál... taky se podělím. čekám na rodinku v garážích nákupního centra a jako bych to tušil. schválně si nechávám rádio nahlas a pootevřené dveře, aby řidič co parkuje vedle jasně viděl, že v autě někdo sedí. mým bábovkám to nakupování trvá fakt dlouho, takže jsem tam takhle ohlídal asi 3 parkující auta a v pohodě.
no a pak vidím ve zpětném zrcátku tmavý Superb, jak chce do místa vedle mě zacouvat, ale celý ten manévr byl hodně začátečnický (slušně řečeno). pak už jsem stihl jen zatroubit, což bylo naprosto zbytečný a přišel náraz. no tvl vyběhnu z auta a borec už točí kola, že jako asi odjede nebo co. začnu mu bušit na střechu na místě spolujezdce, kde na mě čumí jeho ženská. dveře měl zamčené. v tý době už v uličce stálo asi 5 aut co chtěli odjet ale jen koukali jak to dopadne. borec nakonec centrálem odemknul. otevřu dveře a začnu na něj rázně a nasraně, ať okamžitě vyleze, že mi nacouval do auta. vylezl a koukal, že jako neví a dělal překvapenýho, prej zaparkuje a vyřešíme to. popojel si dopředu a začal znovu couvat a kdybych mu nezačal mlátit do auta, tak mi do kufru nacouvá zase. to už ve mě bouchly saze. stála tam už slušná kolonka tak deseti aut a já už byl fakt nasranej. vytáhnul jsem ho z auta a zasypal invektivama, co si za klobouk fakt nedal. čuměl na mě jak tele. vlezl jsem mu do auta, zaparkoval to i s jeho ženou jinam a stáhnul jsem ho k autu. došla tam panička, že to tam jako už bylo, což mě teda nasrala ještě víc. říkám jí, že ta bílá barva na jejich zadním nárazníku tam už asi taky byla... no na to už mi neřekla nic a držela hubu. borec se začal omlouvat a kecy kolem. v tu chvíli jsem pochopil, když začal víc mluvit, že to není čech a jde o nějakýho rusáka, což mě v současné situaci "speciální vojenské operace" na uklidnění fakt nepřidalo. nakonec z něj vylezlo, že to je ukrajinec, auto má od někoho půjčené a spí v něm už čtvrtý den. říkám ať mi ukáže pas, tak pro něj došel. nekecal. pak jsem mu sdělil, že to je jeho jediný štěstí, že je ukrajinec, že to řešit nebudu, kvůli tomu co se u nich děje... apod. začal mě objímat, dávat mi na sebe číslo, že dělá na stavbě a podobný řeči. že mi to i pošle na účet atd. no smál se, že prý je rád, že není rusák, že by asi určitě dostal do držky, což jsem mu s úsměvem potvrdil (to ho potěšilo ještě víc). v tu dobu dorazila moje rodinka a další půl hodiny jsme kecali. takže mě nabrýfoval informacema o ukrajině, odkud jako je, kolik má dětí a manželek, a co dělá jeho rodina do třetího kolene
. doma jsem ten šrám rozleštil a není to skoro vidět. takže to jen na ukázku, že se fakt nedivím už ničemu.
